Základy japonského písma

Japonsky umím spíše jen trochu, ale stejně bych se tu s Vámi chtěla podělit o svých pár znalostí. Omlouvám se za všechno, co možná napíšu špatně, jsem totiž pouze samouk.

Japonské písmo je tvořeno dvěma slabičnými abecedami - hiraganou a katakanou - a převzatými čínskými znaky kanji. Takže v normálním běžném textu najdete kombinaci všech těchto tří typů písma.
A zde je nádherné vysvětlení - kdyby Vás to moje úplně "nepřesvědčilo" (ani bych se nedivila, protože ten článek na Konoze je opravdu kvalitní).

Hiragana

Hiragana je slabičná abeceda a obsahuje přibližně 50 znaků. Pomocí hiragany se píší větné partikule, přípony, koncovky - prostě vše, co nelze napsat znaky kanji.

Katakana

Katakana je též slabičná abeceda a obsahuje stejné slabiky jako hiragana. Její znaky jsou ostřejší než u hiragany. Používá se především k přepisu cizích slov a ke zvýraznění textu - jako taková japonská kurzíva.

Kanji

Kanji jsou čínské znaky, které Japonci převzali od Číňanů v minulosti. Těchto znaků existuje asi 50 tisíc, ale k přečtení běžného textu Vám většinou postačí "jen" 2 tisíce znaků, přičemž "normální Japonec" prý zná 4000-6000 znaků. V Japonsku se každý totiž učí trochu jiné znaky - s ohledem na to, v jakém oboru pracuje.
Tyto znaky se skládají z tzv. radikálů. To jsou určité prvky, které se opakují i v několika znacích. Například: 田, 男. Všimli jste si toho malého okénka? Tak to je právě jeden z radikálů.
Každý znak má japonské a sinojaponské (převzaté z čínštiny) čtení. Problém je v tom, že si musíte pamatovat, kdy se čte znak tak a kdy onak. Velmi často lze zobecnit, že japonské čtení je možné užít jako samostatné slovo a sinojaponské výrazy se preferují ve složených slovech. Ale to je jen tak zhruba, rozhodně to neplatí vždy (bohužel - jazyky nikdy nebyly na 100% logické).
A nyní k nějakým příkladům, abyste pochopili, jak tyto znaky fungují v praxi:

Toto:  je znak pro "dítě". 
Japonské čtení znaku "dítě": ko
Sinojaponské čtení znaku "dítě": shi, su
Význam: dítě, mládě 
 
A toto: 女 je znak pro "ženu".
Japonské čtení znaku: onna, me
Sinojaponské čtení znaku: jo, nyo nyou
Význam: žena  
 
Dva znaky jsem uvedla proto, abych Vám následně ukázala způsoby jejich spojování do slov. Tak například, když napíšu: 女子, budu tento celek číst jako "joshi" (Všimněte si, že zrovna v tomto slově, které je složeninou, používáme pouze sinojaponských způsobů čtení.). Zde budu číst "ženu" jako "jo" a "dítě" jako "shi". Dohromady nám vznikne slovo, které v překladu znamená "dívka". Dalo by se tedy říci, že tvoření slov znaky má poměrně logickou strukturu. Avšak, například ve slově "židle" nebo "vějíř" použijeme znak pro "dítě" také. Proto si nemůžeme úplně vždy odvodit způsob psaní pouze logicky. Člověk, který se chce učit japonsky, bohužel bude muset "trochu" protrénovat svou paměť čtením znaků v různých slovech. 

Hodně štěstí - ganbatte!

Komentáře